Moje první dítě
Vůbec si nemůžu vzpomenout, co jsem včera k obědu jedla.
Nevím ani v kolik jsem dávala koláč do trouby a kdy ho budu vyndávat.
Někde mám zapsáno, kdy mi budou měnit olej v autě - ale kde???
Vím ale minutu po minutě, vtěřinu po vteřině,
co jsem děla 23. května v roce 1976.
Před 42 lety.
Byl to překrásný den plný očekávaní a bolesti
– ale té, která něco plodí a proto není zbytečná.
Byl to den plný překvapení a plný slz od radosti.
Byl to den, jímž cesta byla náročná.
Kdy jsme se seznámily i když už dávno jsme se znaly
a obě jsme brečely, plakaly a radostí štkaly.
Zvládly jsme to!!!
Celým svým srdcem tě už 42 let a 9 měsíců miluju
Vidíme si do očí jen o trochu kratší čas
Jsi moje Daninka, Danilka, Dany i Daniela jež životem sleduju
A šťastná jsem, že není síla, jež rozdělila by nás.
Vždycky jsem říkávala, že jsi lepší než já a že tě za to ctím
Neee, neee – jsi celá já – dneska už to vím.
Děkuju ti, že sis mne vybrala
